Slovanští upíři

28.09.2015 23:06

Slovanští upíři

Slovanští upíři byli první, kteří se snažili žít vedle lidí.

Autor: Lenka Tláskalová

Upíří komunita byla v dobách Řecka malá, a proto se drželi v ústraní od lidí. Později si obchody s panovníky získali výhody a předpoklady pro lepší život. Toužili si však vybudovat větší komunitu a tak se naučili nevysát z lidí všechnu krev, čímž je kousnutím pouze přeměnili. Udržovali stálé menší komunity a byli ve spojení s dalšími komunitami ve světě. Tato setkávání však byla výjimečná a jakousi společenskou nutností. Většinu času trávili upíři sami.

Slovanská mytologie

Na rozdíl od Egypťanů, neměli Slované písmo. A tato doba se mohla zdát pro upíry požehnáním. Mohli lovit, žít noční život upíra a být v blízkosti lidí, aniž by o nich lidé věděli. S příchodem Cyrila a Metoděje se vše změnilo. Začali se šířit zvěsti o upírech i písemně. I přesto, že se někteří upíři živili pouze na dobytku, což je vysilovalo, ale dávalo jim to naději na život mezi lidmi, aniž by byli označeni za upíry, zabíjející lidi, přesto i tito upíři se měli špatně. Nejenom díky písmu, se rozšířili zvěsti o upírech, co by zabijácích a démonech, před kterými je potřeba mít se na pozoru. Pohané získali cenné rady čarodějek, jak se před upíry chránit. V té době lidé začali používat česnek, kterým natírali rámy dveří a oken, aby nemohl upír vkročit do domu. Lidé se však nechtěli pouze chránit. Někteří nechtěli, aby vedle nich upíři žili a tak zjistili, že je možné upíra zabít probodnutím srdce dřevěným kůlem, vyrobeným z posvátných stromů, jako je hlahol, jasan či osika. U nás byl nejčastěji používán dubový kůl. Informace o existenci upírů se šířili i ve světě. A všude byli upíři nezvaným hostem. Pravdou bylo, že většina z nich ještě nebyla natolik kultivovaná, aby nezabíjeli lidi, nebo je alespoň nevysávali po částech, čímž je pouze oslabovali. S touto jejich snahou člověka nezabít, ale sám přežít si však důvěru lidí nezískali. Právě naopak. Často byli svědky zabití některého z upírů. Nebyli zde tolik ohroženi vlkodlaky a měli i větší svobodu pohybu, které se jim v Řecku nedostávalo, ale platili za ni draze. Upíři v té době opravdu spávali v rakvích a vylézali na lov až v noci. Pokud však jejich rakev byla otevřena ve dne, nemohli uniknout a lidé je měli větší šanci zabít. Upíry denní spánek posiloval. Slunce jim nedělalo dobře, ale nespálilo je. Až později se u tohoto druhu vyvinula schopnost nespat ve dne, ale cenou za to bylo spálení na slunci. Díky čarodějkám, které znali zákony rovnováhy přírody, se jim podařilo najít bylinku, kouzlo, či amulet, který je před sluncem chránil, aby mohli přežít mezi lidmi. Ale nepředbíhejme…

Boj lidí proti upírům

S příchodem křesťanství se také více lidí začalo přiklánět k všeobecně šířené víře, než aby si uměli racionálně vysvětlit chování upíra, nebo se snažili vedle něj žít. Začaly se šířit různé mýty. Příchod upíra do vesnice se údajně pozná podle toho, že se začne plašit dobytek. Ke zjištění, zda se v hrobu nachází upír, se používali také koně. Lidé věřili, že kůň pozná hrob upíra a nevstoupí na něj. Tento boj proti upírům však začal přesahovat meze. Kvůli medicíně, která nebyla ještě natolik vyspělá, často docházelo k tomu, že byl nemocný člověk (upadající do dlouhodobého spánku, nebo dnes tzv. komatu) pohřbený za živa a snažil se dostat ven. I tito lidé byli označováni jako upíři a byli probodnuti kůlem. Na Balkáně lidé pohřbívali své blízké do hrobů, které byly pouze metr nad zemí, a tak se stalo, že hrob otevřely šelmy. I přesto lidé začali vše připisovat na účet upírům. A ti museli spávat v rakvích, protože lidé vedle nich žít prostě nemohli. Svoboda a utváření upíří osobnosti tím utrpělo velkou ránu. 

Slovanští upíři

Pokud se našel člověk, který se přátelil s upírem, živícím se pouze na dobytku, byl označen také za upíra a byl i za živa upálen (upíra lze připravit o život i spálením). A tak se stalo, že se vytvořily dvě komunity upírů. První komunitou byli ti, kteří mohli mít k lidem blíž, ale drželi se v ústraní, aby lidem svojí přítomností neublížili a lidé kvůli nim nepřišli o život. A druhou komunitou byli ti, kteří již nesnesli být pod vládou lidí a toužili po vlastní moci. A tato komunita se usadila v Rumunsku.

 

Foto: Freeimages.com, Wikipedia.org