Zikmund Lucemburský ovlivnil zásadně dějiny upírů

09.11.2015 19:49

Dějiny upíři vlkodlaci

Král Zikmund Lucemburský byl křesťan a světu upírů se vyhýbal!

Autor: Lenka Tláskalová

Král Zikmund Lucemburský byl křesťanem, a i když o existenci upírů a vlkodlaků věděl, vyhýbal se jim. Prosazoval křesťanství a cokoliv pohanského zavrhoval. Těžko říci, jestli byl opravdu věřící, nebo to pro něj bylo snadnější. Věřit tomu, co jej neohrožovalo. Každopádně mu to díky vojsku rytířů, které měl u dvora, šlo opravdu snadno. Ti ho totiž jako krále chránili. Chránili ho však před upíry, toužícími po moci, neboť byli sice vojskem rytířů, ale v čele se silným a moudrým Voicu, který byl nejstarším z vlkodlaků jedné z největších smeček, která se vyskytovala na území Moldávie.

Historie a rozdělení země

Uherské království tvořilo státní útvar na území dnešního Maďarska, Slovenska, Polska, Ukrajiny, Srbska, Chorvatska, Slovinska, a dále v částech Rakouska a Rumunska (Banát, Sedmihradsko).

Rumunsko bylo rozděleno na tři knížectví: Valašsko, Moldávii a Sedmihradsko.

Uherským králem byl Zikmund Lucemburský. Valašským knížetem byl Vlad II.

Vše směřovalo k největší události v dějinách upírů a vlkodlaků. A vše začalo založením Dračího řádu.

Dračí řád

Tento řád byl založen roku 1408 Zikmundem Lucemburským podle vzoru Řádu draka sv. Jiří. Podle legend byl Svatý Jiří římským vojákem a mučedníkem, a často bývá vyobrazen jako rytíř, zabíjející draka. Tento tajný Řad draka sv. Jiří založil Miloš Obilić a měl ve znaku slunce s dvanácti paprsky, které znázorňovaly dvanáct příslušníků řádu – dvanáct vlkodlaků. Cílem Řádu draka však bylo zabití mocného upíra Murada I.

Dračí řád založil Zikmund Lucemburský, který věděl, že se jeho rod po staletí přátelí s vlkodlaky. Dračí řád však neměl být symbolem boje, ale měl symbolizovat křesťanskou víru a jeho cílem bylo upevnění královské moci. Členy tedy nebyli vlkodlaci, ale panovníci a bojaři, což byl šlechtický titul. Upíři, toužící po moci se však stávali nejenom bojary, ale také se díky spojenectví s Vladem II. do tohoto Dračího řádu dostali (i proto po smrti Zikmunda řád zanikl, neboť ztratil svůj význam).

K privilegiím členů patřila skutečnost, že případný spor mezi členem řádu a králem, byl řešen smírčím soudem řádu. Dračí řád však tvořil král, královna a dvaadvacet šlechticů, z nichž kromě Vlada II., byli již všichni členové upíři.

Král Zikmund Lucemburský

Král byl pouhým smrtelníkem a o tomto spojenectví Vlada II. s upíry neměl nejmenší tušení. A to ze dvou důvodů. Jedním z nich byl fakt, že odmítal jakoukoliv spolupráci s upíry, vlkodlaky, nebo čaroději, odvolávající se na svoji víru v křesťanství. Tímto postojem byl pro upíry snadnou kořistí. Král Zikmund Lucemburský byl po smrti své první manželky několik let sám. Nakonec se oženil roku 1409 s dcerou Hermana II., Celjského, který mu zachránil život. Herman II. byl však upírem. Nikdo neměl tušení, že krále Zikmunda Lucemburského ve skutečnosti touto manipulací oženil Herman II. ve spolupráci s Vladem II. a upíry z Dračího řádu. Ani on totiž nestál o to, aby se král Lucemburský oženil někde v Moldávii a jeho žena přivedla na svět chlapce, který bude mocnější a silnější, než jakýkoliv upír. O tomto spojenectví neměli zatím tušení ani vlkodlaci.

Barbora Celjská, se tedy stala královnou. Byla napůl upír a napůl člověk. Byla to ale také velmi impulzivní a energická žena. Toto manželství bylo pro ni pouhým prostředkem k dosažení vyšší moci a více času trávila se šlechtici z řad upírů, než se samotným králem. Král Zikmund řešil její nevěru, odloučení a smiřování, že si hrozby v podobě sílící upíří komunity ani nevšiml. Královna viděla usmíření spíše jako tah, neboť jí král Lucemburský zabavil majetek, který si ovšem vynutila smířením zpátky.  A také byla vystavena tlaku upírů z Dračího řádu, kteří měli stále na paměti hrozbu v podobě možného naplnění věštby čarodějky Any. A proto se stalo, že se králi a Barboře v roce 1409 narodila dcera Alžběta.

Upíři vlkodlaci dějiny

I přes tyto skutečnosti, které král Zikmund Lucemburský neprohlédl, nebo prohlédnout nechtěl, byl dobrým panovníkem a jako člověk byl štědrý k těm, kteří za něj ve válkách bojovali a k těm, kteří sloužili na jeho dvoře. Za dlouholetou vojenskou službu na svém dvoře odměnil vojevůdce Voicu hradem Hunyad v Sedmihradsku, díky kterému získal Voicu příjmení Hunyiad. Král Zikmund tehdy netušil, že Voice je vlkodlak. Tohoto vlkodlaka na území Sedmihradska však země právě teď nejvíce potřebovala. O čemž se ale upíři měli dozvědět velmi brzy.

 

Foto: Wikipedia.org